Articles

Osud a osud:

V tomto našem obrovském světě je mnoho věcí, kterým nerozumím. Proč je s červenou pálivou omáčkou Franks všechno lepší. Jak Nicholas Cage stále dostává hlavní role. Proč se lidé, kteří žijí POD úrovní moře, vždycky diví, že hurikán vede k záplavám (dívám se na vás, New Orleans). Účetnictví. Scientologie obecně. A proč si fotbalový tým Nebraska Cornhuskers vždycky najde způsob, jak mi zlomit srdce.

To jsou otázky, na které jsem se nakonec prostě smířil s tím, že nemám hmatatelné odpovědi. A ve snaze nezbláznit se jsem se s tím smířil. Jsou však i jiná důležitá témata, která, jak se zdá, také nechápu. Jedním z nich, které mi v poslední době vrtá hlavou, je téma osudu a předurčení.

Když jsem byl mladší (a mnohem raději jsem dělal a věřil tomu, co mi říkali ostatní), myslel jsem si, že je naprostou jistotou, že osud i předurčení jsou skutečné. Vždyť přece MUSÍ být, ne? Jak jinak si vysvětlit, proč se nám něco děje? Proč by tolik lidí o něčem mluvilo, kdyby to nebylo skutečné? Jak jinak můžete někoho uklidnit nebo zmírnit napětí a hněv z nějaké situace?”

Však fráze jako “když to má být, tak si to najde cestu”, “Bůh se postará, aby se to stalo” a “Láska si najde cestu” dlouze párované s nečinností se pro mě stávají stále častěji předmětem podráždění.

Pro většinu lidí jsou pojmy osud a předurčení uklidňujícími představami. Umožňují jim žít svůj život, jak chtějí, a skutečně věří, že se jim něco stane bez ohledu na jejich rozhodnutí. Svým způsobem je to zbavuje jakékoli skutečné odpovědnosti za okolnosti, v nichž se ocitli.

Souvisí s tím: Kdybych vám řekl, že chci být publikujícím autorem, ale nikdy bych nic nenapsal, řekli byste mi, že “mi to prostě nebylo souzeno”? Ne, řekl bys mi, abych pro dosažení svého cíle skutečně něco udělal. Doufám, že byste mi řekli, abych psal a psal a psal, dokud mi nebudou krvácet prsty. Doufám, že bys mi řekl, abych četla, dokud nebudu mít oči podlité krví a skelné. S dostatečným úsilím a energií bych se snad stal publikujícím autorem.

Pokud bych nakonec svého cíle dosáhl, co bylo jeho příčinou? Byly to hodiny, které jsem strávil přípravou a dřinou, nebo jsem byl prostě celou tu dlouhou dobu magicky předurčen k tomu, abych tohoto cíle dosáhl? Mně se zdá mnohem realističtější to první. Nechci popírat, že někteří lidé jsou talentovanější než jiní, ale tvrdá práce poráží talent, když talent nepracuje tvrdě.

Na otázce osudu a předurčení mi nejvíce vadí, že jsou to pojmy, které mohou lidem poskytnout výmluvu. To, že “osud a předurčení” existují, nás zbavuje odpovědnosti za to, co se v životě každého z nás děje. Tato slova a pojmy používáme jako berličku. Tím, že věříme, že se věci stanou samy od sebe, aniž bychom se o to museli nějak zvlášť snažit, končí lidé zklamaní a zmatení.”

A tady jde pro mě všechno do háje. Místo abychom podnikli kroky k tomu, co chceme, a pracovali na tom, abychom něčeho dosáhli, sedíme, čekáme a doufáme. Protože copak jste neslyšeli: Mým osudem je být velký. Nikdy jsem nepovažoval doufání za moc dobrou strategii. Kdyby tomu tak bylo, Cornhuskers by za posledních 20 let neprohráli jediný zápas a já bych byl ženatý s Emmou Watsonovou, ale to už odbočuji.

Související: Tipy pro dobrý život

Momentálně pracuji na výletní lodi v Austrálii. Trochu náhodně? Možná. Myslím, že když mi bylo pět let, byla to moje “předurčená” cesta? Bylo mi předurčeno nechat všechny a všechno, co jsem znala, za sebou a hledat něco nového? Ani náhodou. Jsem tady díky každé volbě, kterou jsem za posledních 23 let udělal. Získání titulu M.I.P., studium na Creightonské univerzitě, rozhodnutí nejít na práva, přijetí kancelářské práce, která pro mě nebyla ta pravá, rozhodnutí, že nechci nic jiného než cestovat po světě a pracovat s lidmi. A hlavně rozhodnutí něco s tím udělat, když jsem si uvědomil, jak jsem nešťastný.

Věci, které mě sem přivedly?

Moje rozhodnutí.

Jsou osud a předurčení skutečné?

To všechno jsem řekl, abych se dostal až sem.

Váš život je váš. Kde jsi, s kým jsi, co děláš – to všechno vyplývá z rozhodnutí, která jsi učinil. Ale krásné na tom všem je, že bez ohledu na to, kde se v životě nacházíte, pokud jde o vaše cíle nebo vaše štěstí, VY máte možnost to změnit. Neexistuje žádná předem daná situace.

Sami si ji vytváříme.

Sami rozhodujete, zda je tento koncept děsivý, nebo osvobozující. Mně osobně připadá osvobozující. Skutečně uvěřit, že mám kontrolu nad svým životem a nad nikým jiným, byla jedna z nejvíce osvobozujících věcí, které jsem kdy zažil. Pro tvé dobro doufám, že pokud jsi to ještě neudělal, že si to jednoho dne brzy uvědomíš a uděláš si svůj život přesně takový, jaký chceš, aby byl.

Možná právě to nakonec znamená osud.

Zůstaň zlatý.

Připrav se na to.